Průvodce uživatele Michal & Kateřina

tip na výlet

Fakötél, Krkonoše

Nově vybudovaná od kořene stromů až do korun. Newly built from tree roots to crowns.

25 helybéli ajánlásával

Fakötél, Krkonoše

25 helybéli ajánlásával

Nově vybudovaná od kořene stromů až do korun. Newly built from tree roots to crowns.

Dvůr Králové állatkertje

Krásná zoologická zahrada se safari a velkým dětským lanovým centrem. Beautiful zoo with safari and a large children's rope center.

39 helybéli ajánlásával

Dvůr Králové állatkertje

1029 Štefánikova

39 helybéli ajánlásával

Krásná zoologická zahrada se safari a velkým dětským lanovým centrem. Beautiful zoo with safari and a large children's rope center.

Žalý kilátótorony

Kamenná rozhledna postavená v roce 1892 Janem Harrachem v nadmořské výšce 1019m. Přístupná lanovkou z Vrchlabí nebo pěšky z Benecka. Stone lookout tower built in 1892 by Jan Harrach at an altitude of 1019 meters. Accessible by cable car from Vrchlabí or on foot from Benecko.

6 helybéli ajánlásával

Žalý kilátótorony

6 helybéli ajánlásával

Kamenná rozhledna postavená v roce 1892 Janem Harrachem v nadmořské výšce 1019m. Přístupná lanovkou z Vrchlabí nebo pěšky z Benecka. Stone lookout tower built in 1892 by Jan Harrach at an altitude of 1019 meters. Accessible by cable car from Vrchlabí or on foot from Benecko.

Černá Hora vysílač

Vysílač Černá hora se nachází ve výšce 1299 m n. m. na Černé hoře v Krkonoších. Celková výška elegantní věže od země i s anténami činí 78,3 m. Spodní mnohostěnný jehlan je vysoký 35,7 m. The Černá hora transmitter is located at an altitude of 1299 m above sea level in Černá hora in the Krkonoše Mountains. The total height of the elegant tower from the ground and with the antennas is 78.3 m. The lower multi-walled pyramid is 35.7 m high.

Černá Hora vysílač

Vysílač Černá hora se nachází ve výšce 1299 m n. m. na Černé hoře v Krkonoších. Celková výška elegantní věže od země i s anténami činí 78,3 m. Spodní mnohostěnný jehlan je vysoký 35,7 m. The Černá hora transmitter is located at an altitude of 1299 m above sea level in Černá hora in the Krkonoše Mountains. The total height of the elegant tower from the ground and with the antennas is 78.3 m. The lower multi-walled pyramid is 35.7 m high.

Vrchlabi Castle

Zámek Vrchlabí v městě Vrchlabí v okrese Trutnov stojí nedaleko náměstí a centra města a je jeho dominantou. Kolem zámku je rozlehlý zámecký park s rybníkem. Zámek je chráněn jako kulturní památka od roku 1964.

7 helybéli ajánlásával

Vrchlabi Castle

7 helybéli ajánlásával

Zámek Vrchlabí v městě Vrchlabí v okrese Trutnov stojí nedaleko náměstí a centra města a je jeho dominantou. Kolem zámku je rozlehlý zámecký park s rybníkem. Zámek je chráněn jako kulturní památka od roku 1964.

Giant Mountains Museum in Vrchlabi - the Augustinian Monastery

Klášter obutých augustiniánů eremitů ve Vrchlabí založil dědic zdejšího panství, hrabě Maxmilián František Felix z Morzinu (1673–1706), který svěřil projekt dvornímu morzinskému architektovi a staviteli Matyáši Auerovi z Rakouska. Základní kámen novostavby při plánovaném refektáři byl položen dne 12. ledna 1705, v následujícím roce však hrabě Maxmilián zemřel a stavbu převzal jeho bratr Václav z Morzinu (1675–1737). Do kláštera byli povoláni řeholníci augustiniánského řádu, jejichž oficiální inaugurace proběhla 28. srpna 1714 na svátek sv. Augustina.

16 helybéli ajánlásával

Giant Mountains Museum in Vrchlabi - the Augustinian Monastery

Husova

16 helybéli ajánlásával

Klášter obutých augustiniánů eremitů ve Vrchlabí založil dědic zdejšího panství, hrabě Maxmilián František Felix z Morzinu (1673–1706), který svěřil projekt dvornímu morzinskému architektovi a staviteli Matyáši Auerovi z Rakouska. Základní kámen novostavby při plánovaném refektáři byl položen dne 12. ledna 1705, v následujícím roce však hrabě Maxmilián zemřel a stavbu převzal jeho bratr Václav z Morzinu (1675–1737). Do kláštera byli povoláni řeholníci augustiniánského řádu, jejichž oficiální inaugurace proběhla 28. srpna 1714 na svátek sv. Augustina.

Krkonošské muzeum -Tři historické domy

Soubor čtyř štítových domů patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a je vzácným pozůstatkem původní městské zástavby. Dřevěných domů s podloubím tu původně stálo pět. Při opravě domu č.222 byla objevena deska z borového dřeva s letopočtem 1623. Tři z nich byly rekonstruovány v letech 1976 - 1980 Správou krkonošského národního parku. V roce 1981 bylo v prostředním domě otevřeno informační středisko Správy krkonošského národního parku, interiér domu čp. 222 byl navržen jako výstavní síň a v domě čp. 224 byla otevřena expozice lidového umění a uměleckých řemesel, sklon 18. a 19. století, historie turistiky v Krkonoších. Replika čtvrtého domku vznikla v letech 2009 - 2010 v rámci projektu Via fabrilis.

10 helybéli ajánlásával

Krkonošské muzeum -Tři historické domy

Náměstí Míru

10 helybéli ajánlásával

Soubor čtyř štítových domů patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a je vzácným pozůstatkem původní městské zástavby. Dřevěných domů s podloubím tu původně stálo pět. Při opravě domu č.222 byla objevena deska z borového dřeva s letopočtem 1623. Tři z nich byly rekonstruovány v letech 1976 - 1980 Správou krkonošského národního parku. V roce 1981 bylo v prostředním domě otevřeno informační středisko Správy krkonošského národního parku, interiér domu čp. 222 byl navržen jako výstavní síň a v domě čp. 224 byla otevřena expozice lidového umění a uměleckých řemesel, sklon 18. a 19. století, historie turistiky v Krkonoších. Replika čtvrtého domku vznikla v letech 2009 - 2010 v rámci projektu Via fabrilis.

Sněžka

Sněžka je se svými 1603,3 m n. m. nejvyšší horou Krkonoš, Sudet, Slezska, Čech, i celého Česka. Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice, nejvyšší bod se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv. Vavřince[2]. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou kabinková lanovka.

49 helybéli ajánlásával

Sněžka

49 helybéli ajánlásával

Sněžka je se svými 1603,3 m n. m. nejvyšší horou Krkonoš, Sudet, Slezska, Čech, i celého Česka. Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice, nejvyšší bod se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv. Vavřince[2]. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou kabinková lanovka.

Sněžku felvonó

Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Růžová hora – Sněžka je dvojúseková lanová dráha v Krkonoších. Původní sedačková lanová dráha byla uvedena do provozu v roce 1949 a prostřední stanice Růžová hora byla přestupní. Sedačky byly dvoumístné, odpojitelné, sedělo se na nich bokem po směru jízdy, levým bokem napřed. Provoz na ní byl ukončen v roce 2012, přičemž stavba nové dráhy (jejíž trasa byla v Peci prodloužena blíže k městu) začala již na podzim 2011. V letech 2013 a 2014 byla nahrazena ve stejné, mírně prodloužené trase kabinkovou lanovou dráhou, která je opět tvořena dvěma na sobě nezávislými oběžnými lanovkami se střední stanicí na Růžové hoře, avšak kabinka může přecházet z jedné lanové dráhy na druhou bez přestupu cestujících. Z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek na Sněžce (silného větru aj.) může být v některých dnech či obdobích v provozu pouze dolní úsek dráhy.

Sněžku felvonó

Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Růžová hora – Sněžka je dvojúseková lanová dráha v Krkonoších. Původní sedačková lanová dráha byla uvedena do provozu v roce 1949 a prostřední stanice Růžová hora byla přestupní. Sedačky byly dvoumístné, odpojitelné, sedělo se na nich bokem po směru jízdy, levým bokem napřed. Provoz na ní byl ukončen v roce 2012, přičemž stavba nové dráhy (jejíž trasa byla v Peci prodloužena blíže k městu) začala již na podzim 2011. V letech 2013 a 2014 byla nahrazena ve stejné, mírně prodloužené trase kabinkovou lanovou dráhou, která je opět tvořena dvěma na sobě nezávislými oběžnými lanovkami se střední stanicí na Růžové hoře, avšak kabinka může přecházet z jedné lanové dráhy na druhou bez přestupu cestujících. Z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek na Sněžce (silného větru aj.) může být v některých dnech či obdobích v provozu pouze dolní úsek dráhy.

Mohyla Hanče a Vrbaty

Vrbatovo návrší v Krkonoších se nachází na hřebeni s názvem Krkonoš mezi hlavním vrcholem Harrachovy kameny a vrcholem Zlaté návrší. Po hřebeni prochází hranice Špindlerova Mlýna a Vítkovic, která je zároveň hranicí Libereckého a Královéhradeckého kraje. Návrší leží asi 5 km severozápadně od Špindlerova Mlýna a 7 km severovýchodně od Rokytnice nad Jizerou, asi 3 km jižně od státní hranice s Polskem. Přístup je možný po červené značce od Špindlerova Mlýna přes Horní Mísečky nebo z druhé strany od Rokytnice přes Dvoračky. Další možností je přístup od Labské boudy, vzdálené asi 2 km severně. Nedaleko pod vrcholem končí Masarykova horská silnice z let 1934–1936, úsek z Horních Míseček je částí silnice II/286, ale pro veřejný provoz nepřístupný. V letní sezóně jezdí z Horních Míseček až k Vrbatově boudě autobusová linka za zvláštní jízdné. Vrbatovo návrší je pojmenováno po Václavu Vrbatovi a přímo na vrcholu stojí Mohyla Hanče a Vrbaty na paměť tragické smrti Václava Vrbaty a Bohumila Hanče během mezinárodního závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů, konaném 24. března 1913. Během závodu se extrémně zhoršilo počasí, za vysokého větru přišla sněhová vánice a výrazně poklesla teplota.

Mohyla Hanče a Vrbaty

Vrbatovo návrší v Krkonoších se nachází na hřebeni s názvem Krkonoš mezi hlavním vrcholem Harrachovy kameny a vrcholem Zlaté návrší. Po hřebeni prochází hranice Špindlerova Mlýna a Vítkovic, která je zároveň hranicí Libereckého a Královéhradeckého kraje. Návrší leží asi 5 km severozápadně od Špindlerova Mlýna a 7 km severovýchodně od Rokytnice nad Jizerou, asi 3 km jižně od státní hranice s Polskem. Přístup je možný po červené značce od Špindlerova Mlýna přes Horní Mísečky nebo z druhé strany od Rokytnice přes Dvoračky. Další možností je přístup od Labské boudy, vzdálené asi 2 km severně. Nedaleko pod vrcholem končí Masarykova horská silnice z let 1934–1936, úsek z Horních Míseček je částí silnice II/286, ale pro veřejný provoz nepřístupný. V letní sezóně jezdí z Horních Míseček až k Vrbatově boudě autobusová linka za zvláštní jízdné. Vrbatovo návrší je pojmenováno po Václavu Vrbatovi a přímo na vrcholu stojí Mohyla Hanče a Vrbaty na paměť tragické smrti Václava Vrbaty a Bohumila Hanče během mezinárodního závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů, konaném 24. března 1913. Během závodu se extrémně zhoršilo počasí, za vysokého větru přišla sněhová vánice a výrazně poklesla teplota.

Bozkov Dolomit Barlangok

Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v Libereckém kraji, okres Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem. Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu,[1] mají od roku 1999 status národní přírodní památky.

11 helybéli ajánlásával

Bozkov Dolomit Barlangok

11 helybéli ajánlásával

Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v Libereckém kraji, okres Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem. Jeskyně, které jsou geologickou lokalitou národního významu,[1] mají od roku 1999 status národní přírodní památky.

Stachelberg erőd

Dělostřelecká tvrz Stachelberg (byl používán i český název Ježová hora) byla v letech 1937 a 1938 budována jako součást stálého československého opevnění. jím úkolem bylo chránit Libavské sedlo, zemskou bránu mezi hřbetem Krkonoš a Vraními horami, kterou pravidelně v minulosti využívaly armády pro vpády do Čech i opačně (např. v roce 1866 během prusko-rakouské války 1. armádní sbor generála Adolf von Bonina) nebo husité při spanilých jízdách do Slezska. Tvrz nebyla stavebně dokončena a dnes je v ní zřízeno vojenskohistorické muzeum.

15 helybéli ajánlásával

Stachelberg erőd

15 helybéli ajánlásával

Dělostřelecká tvrz Stachelberg (byl používán i český název Ježová hora) byla v letech 1937 a 1938 budována jako součást stálého československého opevnění. jím úkolem bylo chránit Libavské sedlo, zemskou bránu mezi hřbetem Krkonoš a Vraními horami, kterou pravidelně v minulosti využívaly armády pro vpády do Čech i opačně (např. v roce 1866 během prusko-rakouské války 1. armádní sbor generála Adolf von Bonina) nebo husité při spanilých jízdách do Slezska. Tvrz nebyla stavebně dokončena a dnes je v ní zřízeno vojenskohistorické muzeum.